zajímavá a naučná prohlídková trasa, zvláště pak pro rodiny s dětmi........

Milá Rajčátka, vůbec se mi od pátku nezobrazují avíza na nová alba, ani mi nechodí žádné komentáře z vašich alb, ani z mých - pokud tedy nějaké byly. Zkusila jsem nahrát svoje alba, ta se mi zobrazila, ovšem při nahrávání mi to neustále dokola psalo, že došlo k chybě 12531, zda chci nahrání zopakovat, opakovala jsem to 4x než mne napadlo se podívat, zda se to skutečně nenahrálo. Nahrálo. Tak jsem to zavřela, při čemž mne to upozornilo, že album nebude nahráno. Vidím, že tu někdo nakoukl, tak snad se vám neděje to, co mně a alba i komentáře se vám zobrazují. Netuším co se s tím zase podělalo, kromě toho, že se to opět přeinstalovalo. Nezobrazí se mi ani možnost napsat jak to šlo dříve pod alba tomu konkrétnímu Rajčátku.

nadělila jsem si k svátku výlet ..... spolu s Růženkou jsme se vypravily na hrad Roštejn

Homolovitá kupa Hradisko nad obcí Svitávka bylo osídleno již od pravěku. Zřejmě na přelomu 11.a 12. století zde byl vybudován opevněný kontrolní bod důležité trstěnické stezky. Roubené dřevěné budovy sídla zaniklého před polovinou 13. století chránila po obvodě svahu palisáda. Snad po roce 1446, kdy získal Hradisko zástavou, zde Vaněk z Boskovic postavil nevelký hrádek, který zanikl po požáru již během česko-uherských válek v letech 1469-70. Palisádu ranného hradiska nahradila kamenná hradba, jeho roubené stavby obytná věž a obdélníkový palác. Čtvercová věž o straně 10 metrů měla dva metry silné zdi a její horní část byla dřevěná či hrázděná. Západně od věže stál asi dvouprostorový podsklepený palác. Obvodová hradba byla na severu silná až dva metry, slabší zeď na jihu mohla při síle pouhých půl metru být jen podezdívkou roubené stěny. Na východní straně byla obrana zesílena dvěma předsunutými valy s využitím snad již mladohradištních konstrukcí. V polovině 19. století byla pak ve východní straně plošiny postavena nevelká obdélná kaple sv. Ducha s půlválcovým závěrem, ze které se dodnes dochovaly pouze její základy. Z vrcholu kopce se otevírá téměř kruhový rozhled do okolní krajiny Boskovické brázdy.

Stavitel vily Moses Löw-Beer vlastnil ve Svitávce od roku 1839 přádelnu vlny (další továrny měli Löw-Beerovi např. v Jimramově, Brně, Německu a Rakousku). Zámeckou Velkou vilu (zámecká dispozice se projevuje v hmotě stavby i jejím měřítku a průčelích, stejně jako v uspořádání rozlehlého parku). Součástí celého parkového areálu se postupně staly také Malá vila z roku 1906, květinový skleník, včelín, kuželna, garáže, tenisový kurt a koupaliště (ne vše zůstalo zachováno do současnosti). Ve velké vile bydlel Benno Löw-Beer s manželkou Hansi a třemi dětmi a Rudolf Löw-Beer s manželkou Editou a dvěma dětmi. Až později zde měl svůj byt se soukromou expozicí Fritz Löw-Beer s rodinou. A je paradoxem, že veškerý majetek rodiny, jejíž mnozí členové během II. světové války zahynuli v nacistických koncentračních táborech, byl kompletně znárodněn hned po roce 1945.

Svitávka se statutem městyse a 1720 obyvateli leží v úrodné ploché Boskovické brázdě západně od města Boskovic a východně od města Kunštátu. Městečko se rozkládá na soutoku řeky Svitavy a potoka Semíč. Součástí městyse jako jeho místní část je malá osada Sasina, ležící severně od Svitávky. Kolem západního okraje prochází hlavní silniční tah I/43 směřující z Brna na Svitavy a dále do východních Čech. Přes městys vede i hlavní železniční trať č. 260 z Brna do České Třebové. Na západ od městyse se rozkládá přírodní park Halasovo Kunštátsko. Na sever směrem k Letovicím se nacházejí rozlehlé lesní komplexy, rozdělené hlubokým údolím Svitavy. Na severovýchodním okraji Svitávky se zvedá výrazný kopec Hradisko (391 m), který je významnou archeologickou lokalitou. U místní železniční zastávky je výchozí místo žlutě značené turistické cesty, která směřuje na Rudku, Jeskyně blanických rytířů s rozlednou Milenkou a do Kunštátu.

jela jsem schválně víc jako o hodinu dříve do Nového Jičína znovu nafilmovat hrající kašnu na náměstí s vodotryskem......jen jsme došli na náměstí, začalo kapkat, bylo půl, tak jsem plná očekávání s připraveným foťáčkem číhala na spuštění hudby a fontány - bohužel marně, v informačním letáku nejsou uvedeny správné informace......na celou jsem se nemusela snažit čekat, protože se spustil opět pořádný liják, tak jsem fotila zpod deštníku alespoň domy co mne zaujaly kolem nádraží........deštník mne moc neochránil, docela jsem byla mokrá.....

tohle jsem neplánovala, prostě to tak vyšlo, že jsem došla k říčce Lomná a pustila se kolem ní........lepší rozloučení s mým pobytem ve Frenštátě pod Radhoštěm ani nemohlo být....náhoda či štěstí tomu tak chtělo a já si to náramně užila.....

Jedno ze společenských, kulturních a průmyslových center oblasti. Bylo založeno v podhradí starojičínského hradu ve 2. polovině 13. století. Majitelé panství se poté často střídali. V polovině 16. století město přestalo být poddanským a později bylo Fridrichem Falckým povýšeno na královské město. O tuto výsadu přišel Nový Jičín po bitvě na Bílé hoře. Město postihla řada požárů a válečných pohrom, pokaždé se však dosti rychle vzpamatovalo. Na počátku 19. století zde bylo založeno několik továren – snad nejvýznamnější z nich je doposud fungující Tonak a. s. Díky převaze německého obyvatelstva se Nový Jičín roku 1938 připojil k Sudetské župě.
Město se může pochlubit neobvykle vysokým počtem pamětihodností, které tvoří Městskou památkovou rezervaci, jež zde byla vyhlášena v roce 1967. Z kulturních památek stojí za vidění především malebné novojičínské náměstí, které nemá v ČR obdoby. Najdete zde Starou poštu, jeden z nejhezčích domů na náměstí, v němž dnes sídlí Městské kulturní středisko. Kromě výstavní galerie jsou zde také prostory pro pořádání různých kulturních vystoupení. Střed náměstí zdobí morový sloup z počátku 18. stol. a kamenná kašna se sousoším tančících sedláků v německém kravařském kroji. Podle pamětní desky, umístěné na domě vedle radnice, poznáte „Laudonův dům“, v němž roku 1790 zemřel známý generál Laudon. Dominantou města je Žerotínský zámek, vzniklý přestavbou opevněného domu z konce 14. století. Kolem 15. století byl přistaven pozdně gotický palác a později i renesanční budovy. Zámek je dnes sídlem Muzea Novojičínska. Za pozornost stojí také další kulturní památky: historická budova radnice, Farní chrám Nanebevzetí Panny Marie s pozdně gotickou věží, bašta městského opevnění, Španělská kaple, kostel Nejsvětější Trojice a mnoho dalších.

předchozí album jsem fotila cestou odspodu nahoru, nyní fotím cestou dolů, zpět k silnici....některé fotky budou jistě podobné fotkám v předchozím albu, ale nejde mi to nefotit, kdy se zase na takové vzácné místo dostanu....počítám, že již asi nikdy.....

Travertinová kaskáda je přírodní památka, kterou najdeme v severozápadní části obce Tichá. Přírodní památka se rozkládá v údolí tvořeném řekou Tichávkou. Nad údolím se zvedá vrchol kopce Tichavská hůrka ( 544 m.n.m.). Jižním směrem od přírodní památky leží město Frenštát pod Radhoštěm a severním směrem městečko Hukvlady. Vydáme-li se západním směrem dorazíme do města Kopřivnice. Přírodní památka Traventinová kaskáda je součástí přírodního parku Pobeskydí. Východním směrem od přírodní památky se rozprostírá přírodní rezervace Rybníky. Přírodní památku Traventinová kaskáda tvoří zajímavý přírodní útvar, který vznikl v důsledku vývěru pramene s vysokým obsahem minerálních látek. Vývěr minerálního pramene je kolem 40 metrů nad hladinou toku řeky Tichávky a na úpatí Tichavské hůrky. Nedaleko vývěru voda z pramene protéká metr hlubokou erozní rýhou, na které můžeme pozorovat pěnovcové povlaky. Níže po svahu kopce vyhloubila voda koryto v hřebeni pěnovcového valu, který má výšku dosahující k 1,2 metrům. Na začátku této části koryta, kterým minerální voda protéká se vytvořily kaskádové prahy. Po nedlouhém toku se voda z vývěru vlévá do řeky Tichávky. V horní části na svahu kopce roste listnatý dubohabrový les, který doplňuje příměs smrku. V podrostu pod stromy se daří řadě hájovým druhům rostlin a to břečťanu popínavému, hrachoru Jarnímu, pryšci mandloňovitému, lýkovci jedovatému či orlíčku obecnému. V okrajových částech lesa pak můžeme rozeznat dobromysl obecnou, jehlici trnitou, vítod chocholatý a ohrožený druh vstavač mužský. Kolem prameniště se daří mechům a řasám, které poskytují útočiště larvě bráněnky. Tato oblast je chráněna jako přírodní památka od roku 1988 a její rozloha činí 1,26 hektarů.

Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců. Slibný vývoj města, pokračující ve dvou desetiletích první republiky ukončila druhá světová válka.
Ve čtyřicátých letech obohatil město a jeho okolí několika stavbami slavný architekt Bohuslav Fuchs. Během okupace položilo 40 občanů města život na popravištích, v koncentračních táborech, žalářích, v pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945.