mé putování po poloostrově pokračuje.....byla jsem trochu zklamaná, že se tam nezdržovalo více kachen a vodního ptactva vůbec.....chodit je lepší po cestách, které místy vypadají děsivě a všude kolem zarostlá džungle....zase jsem v tuto dobu viděla tu spoustu jezírek a mokřadů, které nebudou nejspíše vidět až vše obroste a nebudou zde jen holé kmeny, větve a spousty rostlin co porůstají keře a stromy....

poloostrov Sinaj je výběžek zasahující do v.n. Nnové Mlýny - horní u Brodu nad Dyjí. Valentýna nemám s kým slavit, tak vyrážím na pátrací výšlap - zde jsem ještě nikdy nebyla

Podle místní pověsti je založení Telče spojováno s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad českým Břetislavem r. 1099. Na paměť bitvy prý založil vítěz kapli, později kostel a osadu, dnešní Staré Město. Historicky doložená je teprve zpráva o zeměpanském dvorci a strážní věži s kostelíkem – sídle královského správce. Toto královské zboží Telč vyplatil Karel IV. nejprve ze zástavy (1335) a později vyměnil za pohraniční hrad Bánov (1339) s Jindřichem z Hradce. Tento rod zakládá novou Telč. Předpokládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště. Rozvíjející se město, obdařené již od Karla IV. právem hrdelním a výročními trhy, trpělo v dalším čase požáry (1386 vyhořela celá západní polovina náměstí včetně kostela a radnice) a později husitskými bouřemi. Podle městské kroniky, založené 1359 (a později ztracené), byla Telč – kromě hradu – dobyta 1423 husitským vojskem pak Janem Hvězdou z Vícemilic. Město se dlouho vzpamatovávalo, i když získalo v 15. století další privilegia (jarmark, vaření piva, prodej soli).

Hrad Roštejn
Pozdně gotický hrad, který se zvedá na skalnatém vrchu v výšce 677 m.n.m v romantické krajině Javořických vrchů u vsi Doupě, byl vybudován pány z Hradce v první polovině 14. století. Jeho název odpovídá erbu rodiny, zlaté pětilisté růži – původní označení hradu bylo německé Rosenstein (růžový kámen), podzěji Roštýn. V 70. letech 16. století nechal hrad přestavět Zachariáš z Hradce v duchu renesance na lovecký hrádek obklopený rozlehlou oborou. Dalšími majiteli byli Slavatové z Chlumu a Košumberka, Lichtenštejnové z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna. Dnes je hrad majetkem Kraje Vysočina a je ve správě Muzea Vysočiny v Jihlavě
V roce 1915 hrad vyhořel. Zásadní opravy začaly až v roce 1958. Část hradu byla pro veřejnost otevřena v roce 1969. Po dalších opravách byly ostatní interiery na dnešní trase zpřístupněny v roce 1982. Dnes jsou zde vystaveny sbírky z fondu Muzea Vysočiny v Jihlavě.

další naší zastávkou v obci ŘÍdelov byl ledopád.....
Řídelov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 84 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355

V rámci výletního dne jsme se vydali najít zatopený lom v Řídelově, kde jak jsem na netu zjistila, se natáčela pohádka Z pekla štěstí. Byly jsme s Růženkou zvědavé jak to tam vypadá a tak jsme se tam společně všichni vydali. Našli jsme a zjistili, že je to tam moc hezké.....

při cestě z Třebíče domů jsem tentokráte zvolila přesun z Hlavního nádraží v Brně na Dolní pěšky. Hned dvě náhody pomohly tomu, že jsem ve Vaňkovce nepřišla o možnost nafotit tu krásu....1. - nejela jsem autobusem z jednoho nádraží na druhé, jak jsem původně chtěla...2. - nešla jsem ve Vaňkovce nakupovat do Alberta, ač jsem učinila tři pokusy tam jít. Jenže jsem stejně jako paní předemnou spustila alarm - netuším čím, ale nakonec jsem to vzdala, protože na nějaké zdržování a pátrání po tom, co ten alarm spouští jsem čas ani náladu neměla...a tak jsem měla čas na focení těch skvostů ve Vaňkovce vystavených. Když jsem ve spěchu dofotila, bylo 15:02 a mně jel 15:10 vlak...honem jsem spěchala k nádraží, cvakla si lístek, vstoupila na nástupiště a vlak přijížděl.....Hurááá, stihla jsem to.....fotek je trochu více, než by se mi líbilo, ale nějak jsem nevěděla, které ještě odebrat, tak se za to množství omlouvám.....

myslela jsem si, že jsem o tyto fotky (a mnohé další) přišla. Ale dnes jsem je objevila uložené na DVD....úplně jsem na nahraná DVD zapoměla, marně jsem hledala na fleškách a externích HD. Konečně jsem začala prohledávat i ta DVD a hurá, najde se plno složek na ně nharaných.....

byly zde různé druhy kachen - třeba hohol severní, polák chocholačka, polák malý a velký, lyska, labutě, rackové, straky šedé a také orli mořští

Byly to trošku fofry, nejprve v úterý do Kroměříže pro hmotu na tvoření a potažení dortů - mimochodem, kroměříž byla nádhernáááá, byl tam sníh a vše bylo obaleno ledovou vrstvou, kam oko pohlédlo bílá krása, hlavně bílé stromy kolem řeky vypadaly jako v pohádce. Ve středu do Svitav, ve čtvrtek na pátek jeden dortík a v pátek na sobotu druhý. Ještě že byly jednoduché a nedaly až tak moc práce.......

byla to zde příliš krátká zastávka v tak zajímavém městě, kde je toho spoustu zajímavého k vidění a co jsem nestíhala....chce to nejméně celodenní výlet. Tak snad to někdy vyjde.....

Zcela nečekaně a neplánovaně jsem se ocitla ve Svitavách. Bylo to zásluhou vnuka Daniela, který si téměř na poslední chvíli vymyslel na narozeninovou párty vymyslel dort s figurkami, které mi vůbec nic neříkaly a neznala jsem je. Chtěl je vymodelovat, ale já se rozhodla, pokud bude možné je koupit, že mu je koupím. Pátrání na internetu mne zavedlo na jedinou prodejnu, kde je měli k dispozici - ve Svitavách. Ráno jsem tam zavolala, objednala je, aby je mohli přivézt ze skladu a vypravila se na cestu. Když už jsem tam jela, nechala jsem si ujet jeden zpáteční spoj abych alespoň kousíček z toho krásného města nafotila.......