Název

Kostel svaté Markéty Jaroměřice nad Rokytnou

Popis

Kostel svaté Markéty je farní kostel Římskokatolické farnosti Jaroměřice nad Rokytnou v okrese Třebíč. Společně s jaroměřickým zámkem představuje barokní dominantu města, s účinností od 1. ledna 2002 chráněnou jako národní kulturní památka. Na místě dnešního chrámu sv. Markéty stál kostel už dlouho předtím – asi 400 let, než se mu roku 1737 v podstatě dostalo současné podoby. O zakladateli, slohu, vnitřní úpravě původního kostela nejsou žádné zprávy. Z poloviny 16. století se dochovala jen zpráva o dostavbě věže.

Starý kostel zničil velký požár 2. července 1631; požár tehdy zničil na 30 domů a s nimi i kostel, zámek i radnici. Kostel se obnovoval pomalu. Z kostela nezbylo takřka nic. Jen zázrakem zůstala místní farma se školou, Lhota se špitálem a stodoly na Kobylím trhu nepoškozeny. Jediné, co se z celého kostela zachránilo, byla sirotčí kniha, ve které se píše o dostavbě čtverhranné kostelní věže s cimbuřím a nárožními věžičkami, postavena roku 1562 Benešem Vlachem.

V Jaroměřicích byly v tomto období tři velké požáry, ale jen tento požár měl dopad na kostel sv. Markéty. Vymalován byl teprve v roce 1641. Vnitřní zařízení z největší části pořídil za své sám farář Martin Řehoř Staříč. Roku 1681 byl chrám nově pokryt šindelem a příštího roku byl vydlážděn vázanou dlaždicí. Nový děkan L. B. Stiller nechal roku 1689 zhotovit novou kazatelnu (autorem byl Jan Joachim Litzendorf z Rakouska) a jeho nástupce děkan P. Fr. Polach ji dal 1698 pozlatit. O vnější podobě kostela tak podrobné informace nejsou. Zde jsme odkázáni na obraz z jaroměřické zámecké obrazárny, která znázorňuje Jaroměřice před jejich velkou barokní proměnou.

Farní kostel sv. Markéty nechal postavit hrabě Jan Adam z Questenberka, patron chrámu a držitel jaroměřického panství. Ten svůj majetek získal od svého otce Jana Antonína (1633–1684) a ten zase od svého otce Gerharda z Questenberka, který panství koupil jako pobělohorský konfiskát. Osvícený a zcestovalý Jan Adam z Questenberka nákladně přestavěl původně renesanční zámek a v jeho stylu vystavěl i nový kostel.

Zasklené oratoře udržovala sama vrchnost, nadto byly pěkně zařízeny. Oratoř na epištolní straně si Jan Adam z Questenberka dokonce vyhradil pro sebe a svou rodinu a upravil ji jako kapli.

Z kůru se lze po schodech dostat do galerie nad přízemním ochozem, z každé galerie dál do dvou empor.

Chrám sv. Markéty má dvě věže. Na rozdíl od projektu se však ke chrámu, resp. jeho předsíni, nepřimykají souměrně. Zatímco severní věž splývá s čelní hranou předsíně, jižní věž je od zdi předsíně vzdálena přes 5 m a s objektem kostela ji spojuje jen zvláštní zeď.

Jinak jsou věže stejné, téměř čtvercového tvaru (boční strany jsou delší), přes 40 m vysoké a dvoupatrové. V severní věži, která bývá výjimečně přístupná veřejnosti (např. někdy o posvícení), jsou zvony. Svých bání se věže dočkaly až roku 1773.

Mezi lety 2017 a 2019 se chystá velká rekonstrukce chrámu, kdy její celková cena má být přibližně 100 milionů Kč. Opravena a sundána bude krytina kupole, kdy nad ní bude postavena provizorní střecha, aby nedošlo k poškození interiéru a fresek. Budou také opraveny trámy kupole, stejně tak dojde k opravě fasád kostela. Farnost získala dotaci 95 milionů korun na tuto opravu, dalších 5 milionů Kč se snaží vybrat mezi farníky i jinde. Roku 2018 proběhne organizační a projektová příprava, rekonstrukce začně v roce 2019, ta by měla trvat do roku 2022 a omezí funkčnost chrámu, kdy nejspíše se uvnitř nebudou konat bohoslužby, svatby či pohřby.

V lodi je sedm oltářů. První z velkých postranních oltářů zachycuje svým obrazem disputaci o tajemství Nejsvětější Trojice. Na opačné straně je oltář s obrazem představujícím disputaci o Neposkvrněném početí P. Marie. Na evangelní straně vpředu je oltář sv. Karla Boromejského s ostatky sv. Vincence, ve skleněné skříni, s obrazem sv. Cyrila a Metodějě, a vzadu menší oltář zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Na epištolní straně vpředu je boční oltář s obrazem P. Marie Růžencové a malým obrazem sv. Filipa Nerejského. V skleněné skříni na oltáři jsou ostatky sv. Reparaty, mučednice. Po druhé straně oltáře Neposkvrněného početí P. Marie je oltář zasvěcený Tomášské Matce Boží s ostatky a obrazem sv. Jana Sarkandra. Sedmý oltář je při presbytářním pilíři na epištolní straně a je nejmenší ze všech. Kazatelna na protějším pilíři je pravděpodobně pozůstatkem původní kostela, jak už byla řeč shora. Na levé straně předsíně je velký oltář sv. Anny.

Kdo je autorem kostela sv. Markéty, není zcela jasné. Alois Plichta se přiklonil k názoru, že Johann Lucas von Hildebrandt, jiný badatel Jaroslav Sedlář, že Jakub Prandtauer. Zajímavé je, že se dochoval původní projekt kostela, od dnešní podoby chrámu poněkud odlišný. „Chrám se stal obětí finančních rozpaků,“ konstatoval prý v této souvislosti historik Vladimír Helfert.

Půdorys lodi má tvar elipsy s osou o délce 20,2 m orientovanou od západu k východu. Uvnitř je osm mohutných pilířů, mezi sebou spojených tenkou zdí a vytvářejících šest čtvercových výklenků, z nichž dva (na úrovni krátké, 14,8 m dlouhé osy) dávají prostor pro postranní velké oltáře. Pilíře a klenbové pásy nesou tambur, zakončený římsou, jejíž horní hranice je 19,8 m nad zemí. Nad stěnami tamburu se vypíná do výše 27 m kupole. Na ní je osmiboká lucerna s Božím okem o průměru 1,2 m na bleskosvodné tyči. Vrchol najdeme 44 m nad zemí.

Loď kostela i presbytář jsou bohatě vyzdobeny freskami. Autorem freskové výzdoby lodi kostela i kopule je Karel František Tepper, oslavu svaté Markéty v presbytáři vytvořil F. A. Findt. Tento malíř je i autorem hlavního oltářního obrazu „Stvoření světla“. Před tímto obrazem se vznáší patronka kostela, svatá Markéta. Zlacený svatostánek kuželovitého tvaru je zdobený řezbami. Všechny oltáře v kostele lemují sochy světců, jejichž autorem je Kašpar Ober.

Nastavení