Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Fotím již léta, hlavně pro radost a zachycení daného okamžiku. Fotografování pro mne znamená mnoho, je to úžasný relax, zvláště v přírodě. Stále se něco učím...ne všechny fotky se vydaří, ale nevadí, jdu znovu a znovu...fotím pro potěšení...
kontakt: haninasto@seznam.cz

Mým handicapem při focení je diplopie...snažím se dobře "zabrat" to co chci mít v objektivu a na výsledné fotografii...ale chci fotit dokud mi to oči dovolí...snad to bude ještě hodně dlouho. Častěji se mi stává, že mé obrázky nejsou v úplné rovině, nebo posunuté do boku, což způsobuje moje vidění....

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

65 fotek a 3 videa, minulou neděli, 9 zobrazení, 49 komentářů
na zahrádku přilétl další návštěvník a já jej chtěla ze všech úhlů pohledů nafotit, a tak se často opakuje jeden námět, za což se omlouvám....sama však z něj radost mám, kdoví, zdali jej ještě někdy právě zde uhlídám......
45 fotek a 1 video, minulý týden, 14 zobrazení, 57 komentářů
Komule davidova, nebo také letní šeřík alias motýlí keř se mi krásně rozrůstá a vábí různé motýlky i hmyzíky a tak stačí jen sejít dolu a fotit, případně jen na balkoně stojím...... je to krása, jak se motýli slétají a já si foceníčko pěkně užívám.....
60 fotek, minulý týden, 26 zobrazení, 92 komentářů
...a z Kralic domů....Byl to báječný výlet, ač cestou z Jinošova do nás pralo sluníčko a bylo děsné dusno....podle záznamu měření Růženky jsme nachodily něco přes 12 km. Zdá se mi to hodně, ale umořilo nás hlavně vedro.......
Kralice nad Oslavou (česky do roku 1900 Králice, do roku 1960 pouze Kralice; německy Kralitz) jsou obec ležící na východ od města Třebíče. Žije zde přibližně 1 000 obyvatel. Obec od roku 1960 sestává ze dvou částí – Kralic nad Oslavou a Horních Lhotic. Obec leží na hlavní silnici mezi Brnem a Třebíčí na železniční trati Brno–Jihlava. Je součástí Mikroregionu Chvojnice.
45 fotek, minulý týden, 18 zobrazení, 54 komentářů
Naše putování Jinošovskou oborou pomalu končí a my se vydáme po silnici z Jinošova do Kralic, kde jsme zanechaly sestru. Cestou budeme míjet zámeček Schönwald, proto zde vložím informace o něm.
ZÁMEČEK SCHÖNWALD
Při jízdě po silnici z Jinošova do Kralic nelze přehlédnout zámeček Schönwald. Jednoposchoďová stavba vznikla v letech 1827-1829 podle projektu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Pohledu od vstupní brány neunikne hraběcí znak Haugwitzů s beraní hlavou a latinským nápisem, v překladu: Přátelství a můzám Jindřich hrabě z Haugwitz 1827. Na místě zámečku stála dříve obora, ohrazená dva metry vysokou a dva a půl kilometru dlouhou kamennou zdí, kterou poddaní stavěli téměř celou druhou polovinu 18. století. Obora sloužila majitelům panství jako bažantnice. Koncem 18. století byla bažantnice přebudována na tehdy moderní přírodní anglický park se všemi typickými prvky: pavilóny, průhledy na zajímavá místa a vodními stavbami. Zámeček a park plnily funkci letního sídla náměšťských pánů, v pozdějších letech se staly „výměnkem“ zestárlých hrabat. Za zmínku stojí návštěva zámečku rakouským následníkem trůnu, uskutečněná v červnu r. 1914. František Ferdinand ď Este tehdy přespal jako host hraběcí rodiny v pokoji v přízemí pravé části zámečku a byl pro něj a další šlechtice připraven program. Od Dianina pavilónu střílel na živé holuby, které hajní skupovali po celém okolí a pak z klecí vypouštěli následníkovi do rány. Písemné materiály, dokumentující tuto událost, jsou uloženy v archivu náměšťského zámku. Po konfiskaci majetku rodu Haugwitzů v r. 1945 připadl zámeček i s parkem státu. Dnes je zámeček včetně přilehlých budov a pozemků vyčleněn z parku, oplocen a využíval jej Ústav sociální péče pro dospělé do roku 2009. Kdy jej kvůli havarijnímu stavu museli vyklidit. Nyní je zámeček v soukromých rukou a je krásně opraven. Není veřejnosti přístupný.
44 fotek, minulý týden, 11 zobrazení, 28 komentářů
45 fotek a 1 video, minulý týden, 17 zobrazení, 29 komentářů
Oblast, v níž se nevelká obora rozkládá, leží v jihovýchodní části Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 460 až 490 m. Terén obory je mírně členitý se svažitostí k Jinošovskému potoku. Ten protéká celou oborou, zásobuje vodou rybník Březina a po opuštění obory i kralické rybníky. Z celkové výměry 32 ha připadají 4 ha na louky a 2 ha na vodní plochy. Původní kamenná zeď kolem zámeckého parku byla opravena, pouze v úseku o délce 400 m ji nahradil pletivový plot. Obora je celoročně přístupná veřejnosti, vstup umožňuje pouze jedna z bran.
ZVĚŘ V OBOŘE A PÉČE O NÍ (Svět myslivosti č. 09/07)
K založení chovu daňků bylo do obory koncem r. 1983 dovezeno 19 kusů kvalitní daňčí zvěře ze známé oblasti Gyulay v Maďarsku: čtyři špičáci, deset daněl a pět daňčat. Záměrem chovu bylo produkovat kvalitní zvěř k zazvěřování honiteb a obor na Moravě a v Čechách. Lov byl zaměřen pouze na sanitární a přísně průběrný odstřel, veškeré přírůstky zvěře putovaly tam, kam určil ČMS. V r. 1990 dosáhl kmenový stav v oboře téměř 60 kusů.
Do r. 1998 sloužila obora jako režijní honitba státních lesů, naposledy lesní správy Náměšť nad Oslavou. Poté byla pronajímána, jejím posledním uživatelem je Pavel Klíma. V současné době obstarává lov v oboře nájemce a jeho poplatkoví hosté. Není známo, že by obora vyprodukovala významnější trofej. Záznamy z r. 1996 zmiňují osmiletého daňka uloveného zahraničním lovcem. Jeho trofeji bylo naměřeno 173,49 b. CIC. Momentálně nejsilnější daňci nosí podle slov oborníka lopaty v bodové hodnotě kolem 180 b. CIC.
Zvěř je celoročně přikrmována jadrným krmivem, obvykle směsí ovsa s ječmenem. Během léta nachází dostatek pastvy na loukách a v bylinném patře lesa, kde v semenných letech téměř nestačí spotřebovat úrodu žaludů. Na podzim a v zimě má k dispozici jetelotravní seno a cukrovku, osvědčilo se též předkládání sešrotovaných celých kukuřičných palic.
63 fotek, minulý týden, 18 zobrazení, 49 komentářů
Domluvily jsme si s Růženkou výlet do Jinošovské obory a já sebou vzala sestru (ta s námi nešla na tůru na nás čekala v Kralicích nad Oslavou u strýce a tety). Vyjely jsme z Hustopečí v 6:09 h. busem do Hrušovan u Brna, odtud vlakem do Brna, dalším vlakem z Brna do Náměště nad Oslavou. V náměšti jsme přesedli do vlaku z Třebíče, kde jsme se setkaly s Růženkou a jeli společně do Kralic nad Oslavou. Příjezd v 8:25 h.
23 fotek, 31.5.2018, 35 zobrazení, 65 komentářů
51 fotek, letos v červnu, 23 zobrazení, 63 komentářů
40 fotek, letos v červnu, 16 zobrazení, 12 komentářů
86 fotek, letos v červnu, 28 zobrazení, 39 komentářů
Nad údolím se tyčí hrad Rokštejn se zbytky dvou paláců a mohutná hranolová věž, vysoká 17 m. Poprvé je hrad připomínán v roce 1289. Kolem roku 1359 připojuje hrad ke svému zboží moravský markrabě Jan Jindřich. Mezi lety 1396 –1399 se dostává hrad do držení Valdštejnů. Když byl za husitských válek pobořen, Valdštejnové přenesli své sídlo do Brtnice a Rokštejn opustili. Za Jana Jindřicha došlo k rozsáhlé přestavbě celého objektu. Z původního hradu zůstala v podstatě pouze hlavní hranolová věž, která byla zvýšena o další patro. Nově vybudovaný palác měl v prvním patře velký reprezentační sál, s kterým sousedila patrně kaple – sanktuář ve stěně se zachoval dodnes. Horní hrad také obklopila nová hradba, stejně jako dolní hrad s dolním palácem a druhou hranolovou věží. Reprezentační prostory v nižších patrech obou paláců zdobily podlahy s reliéfní dlažbou. Valbové střechy kryly prejzy. Hrad byl v tomto období vytápěn krby a kachlovými kamny. Výsledkem přestavby Jana Jindřicha, ukončené před rokem 1380, byl tzv. dvojhrad s parkánem, z něhož se bránou v severní hradební zdi vjíždělo do vlastního hradu, mohutné stavby s trojnásobným opevněním o celkové zastavěné ploše téměř 0,6 ha. Valdštejnové pak po roce 1400 vlastně pouze dostavbami rozšiřovali prostory. Zvýšili palác horního hradu o další patro, dolní palác vybavili teplovzdušným topením, v dolní části hradu byl přistavěn nový hospodářský trakt aj. Původně záchranný výzkum hradu Rokštejna byl zahájen roku 1981. Dnes patří k největším výzkumům tohoto druhu středověkých památek nejen u nás, ale i v rámci středoevropském. Vedoucím výzkumu je od počátku Prof. PhDr. Zdeněk Měřínský CSc. (FF Masarykovy univerzity v Brně).
47 fotek, letos v červnu, 12 zobrazení, 19 komentářů
58 fotek, letos v červnu, 14 zobrazení, 31 komentářů
45 fotek a 1 video, letos v květnu, 18 zobrazení, 17 komentářů
vstáváme v 5 h...... chystáme se vyrazit k hradu Rokštejn a do jeho okolí....jedeme vlakem do Přímělkova a nejprve mi Růženka chce ukázat splav na řece Jihlavě......
30 fotek a 1 video, letos v květnu, 16 zobrazení, 19 komentářů
36 fotek, letos v květnu, 23 zobrazení, 38 komentářů
37 fotek, letos v květnu, 21 zobrazení, 43 komentářů
50 fotek, letos v květnu, 34 zobrazení, 61 komentářů

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.